Správné množství zátěže

Napsal: © 2010 Špalek

Nedostatečné množství zátěže, stejně jako přetížení, může mít vážné následky. Na jedné straně je neschopnost udržet dekompresní zastávky či dokonce absolvovat konečnou fázi ponoru raketovým výstupem. Na druhé straně je propadání se do hloubky s plně nafouklým kompenzátorem vztlaku. Je až k nevíře, jak je takový základ, jako správné množství zátěže, v kursech zanedbáván.

Jedno z pravidel DIR říká, abychom se nesnažili špatnou volbu výstroje kompenzovat další výstrojí. Např. použití zbytečně objemného křídla či sucháče ke kompenzaci vztlaku přetíženého potápěče. Ke zjištění ideálního množství zátěže se nepoužívají v praxi teoretické matematické výpočty, nýbrž praktický test.

Test správného množství zátěže

 
Záťažové systémy
© Airdrie, North Lanarkshire
medzera  Obr. 1. Niektoré záťažové systémy umožňujú pridanie extrémnych hmotností. Nie všetky systémy sú vhodné pre HOG/DIR potápanie.

Jedná se o test, jehož úkolem je určit ideální množství zátěže (angl. balanced rig) nutné pro individuální konfiguraci výstroje. Spolehlivě nám řekne, jestli jsme přetíženi nebo máme naopak zátěže málo. Pozor, test neřeší rozmístění zátěže! To je popsáno v článku „Trim a správné rozmístění zátěže“.

Postup: Se skoro prázdnou monoláhví či dvojčetem (20-30 bar) v malé hloubce (kolem 3 metrů). Malá hloubka a málo plynu zajišťuje, že v praxi udržíme bez problémů všechny dekompresní či bezpečnostní zastávky s minimem plynu v láhvi. Se zcela prázdným křídlem a sucháčem1), pokud je použit, příjemně na těle, tj. ani přefouklý, ani nepříjemně tlačící, bychom měli být neutrální. Test vyžaduje schopnost udržet hloubku, alespoň v pohybu, a ovládat práci s dechem. Provádí se zásadně bez stejdž/deko láhví.

Pokud jsme nuceni mít v křídle i s méně než 20 bary ve 3 metrech plyn, jsme zjevně přetíženi - zátěž musíme ubrat. Za tímto účelem je vhodné test dělat se zátěžovým opaskem, i když se s ním třeba běžně nepotápíme. Např. V-zátěž o hmotnosti 4 kg nahradím pro test opaskem o váze 4 kg rozdělených na více kusů olova. Z něho můžeme pod vodou zátěž postupně a pomalu sundavat. S přidáváním/ubíráním si hrajeme dokud nenajdeme ideální množství zátěže pro zhruba 30 bar v přibližně 3 metrech. To může trvat několik ponorů. Buddy by měl testu asistovat. Nejde jen o to, že DIR potápěč NENÍ solo potápěč, ale nikdo by asi nechtěl skončit pozitivní na hladině bez možnosti zanořit se pro olovo na dně. Odlévat si vlastní zátěže (http://www.dir-varese.it/workshop/w-weight-t-weight-e-piombi) s přesností na stovky gramů je ideální, ale ne nutné.

Pozorného čtenáře může napadnout jak je možné následně vystoupat kontrolovaně a bezpečně na hladinu, když jsme neutrální ve 3 metrech s prázdným křídlem. Zjednodušeně řečeno se na a pod 30 bar lze při netestovacím ponoru dostat jen v případě, že jsme porušili bezpečností pravidla pro plánování spotřeby plynu, jiná pravidla DIR potápění či došlo k téměř nereálné krizové situaci. Jinak máme plynu mnohem více, a jeho váha je zcela dostačující pro bezpečný výstup. I se 30 bary bychom však byli schopni (jak víme z testu) udržet poslední zastávku ve 3 metrech. Použití sucháče umožňuje další odpouštění plynu a tedy kontrolu nad výstupem i se skoro prázdnými láhvemi. Mokráč či polosucháč (tj. výhradně rekreační oblek) takovou možnost nemá. Práce s dechem a vodorovná poloha ve vodě by napomáhaly tomu, aby výstup nebyl nepřiměřeně rychlý.

Důležité je mít na mysli, že pokud nějakou součást výstroje do budoucna změníme, může se změnit i množství vhodné zátěže. Stejně jako když se změní naše tělesná hmotnost či slanost vody. Rozumný DIR potápěč si i při potápění v Egyptě vezme skoro prázdnou S80ku a půjde si test do vody udělat. A to i v případě, že z logbooku ví, kolik váhy potřeboval o rok dříve. Z toho bude po zbytek dovolené těžit, zatímco ostatní se pod očima divemasterů a instruktorů budou potápět často přetížení.

Proč nebereme při testu v potaz stejdž/deko láhve?

Jelikož jsou odložitelné, nejsou součástí zátěžového systému. Např. v jeskyni je nebereme pod své MOD (maximální operační hloubka) a odkládáme podél trasy.

DIR potápěč používá hlinkové stejdže vhodných vztlakových vlastností (většinou Luxfer S040, 7l, S080). Prázdné jsou lehce pozitivní i s ventilem, postrojem a automatikou. Nepotáhne mě tedy láhev nahoru, když bude prázdná? Neměla by!

Každý potápěč má mít vždy dostatečnou rezervu plynu pro případ nouze. Jeho váha by působila negativně proti pozitivním stejdžím. Navíc DIR potápěč by neměl dodýchávat stejdže na 0 barů. Pokud by k tomu z jakéhokoli důvodu došlo a cítil se s láhvemi na boku nepříjemně, může je poslat třeba po bójce k hladině či nechat přicvaklé v jeskyni. Kompenzace negativních stejdží probíhá dofukováním křídla.

Dodatok redakcie STUBA DIVERS:
A čo potápanie s viacerými stage? Vtedy musíme byť negatívny aj pri väčšom počte fliaš a ľahkých trimixových plynoch! O tom, koľko vydýchame z fľaše hovorí náš gas managment a každý DIR potápač sa ním zaoberá pri plánovaní ponoru. A to nám hovorí aj o váhe fliaš pri daných tlakoch. Na konci ponoru by sme mali byť v plytkej vode mierne negatívny napr. 2 kg aj vďaka ostatkovým tlakom vo fľašiach. Mierne negatívny by sme mali byť napr. aby sme mohli na konci ponoru v prípade potreby prevziať „prázdne“ fľaše. Ak ich je veľa, treba sa ich zbaviť. Takisto aj prídavný výstroj má voju hmotnosť, ako napr. transportné bandasky, obaly, navijaky, cievky, karabíny, meracie pomôcky, vŕtačky, prepravné boxy, svietidlá atď… S tým všetkým musí DIR potápač rátať aj z pohľadu zmeny hmotnosti aj z pohľadu odporu a zmeny výtlaku pri rôznych hĺbkach.

Váhu jednotlivých častí výstroja vo vode je možné zistiť pomocou rybárskych váh, na ktorých ponorený výstroj odvážime. Negatívna váha sa označuje so znamienkom „-“ pred číslom a pozitívna váha zas znamienkom „+“. Takto je si možné urobiť tabuľku svojho výstroja s hmotnosťami, koľko váži vo vode. Predbežný výpočet je možné urobiť aj matematicky, len je potrebné si následne svoj výpočet overiť aj prakticky vo vode. Komplikáciu môže spôsobovať neoprénový oblek, pri ktorom sa snažíme používať viac-menej neutrálnu váhu fliaš aj prídavného výstroja a to práve kvôli výraznejšej zmene jeho vztlaku s meniacou sa hĺbkou, ktorú vieme korigovať iba prídavným kompenzátorom. Tu platí viac ako inokedy, potápame s tým čo poznáme. Pri potápaní v neopréne sa využívajú fľaše, ktoré majú svoju váhu ako plné aj prázdne v oscilácii blízko okolo nuly. Teda napr. pri vydýchaní na 100 bar sú neutrálne1)

 
HOG/DIR potápěč ve vodorovném trimu.
© 2015 dansdiveshop.ca
medzera  Obr. 2: HOG/DIR potápěč ve vodorovném trimu.

Test vyplavání

Další z pravidel DIR říká, že bychom v případě úplné ztráty kompenzátoru vztlaku, tj. křídla2), měli být VŽDY schopni se z hloubky „vykopat“, a to s plnými láhvemi!

Jedná se o doplňující test k předchozímu. Plné láhve simulují potíže hned v počátcích ponoru. Závada křídla by bylo spíše uvolnění či natržení inflátoru nebo selhání mechanismu než protržení odolného materiálu křídla. 

Zanoříme se např. do 21 metrů a zkusíme vyplavat se zcela prázdným křídlem, aniž bychom přefukovali sucháč - ten neslouží ke kompenzaci vztlaku, nýbrž k izolaci od vody! Na cestě k hladině zkusíme udělat 1 minutové „zastávky“ např. ve 12, 9, 6 a 3 metrech. Pokud to nejde či je to příliš namáhavé, a zároveň jsme si absolutně jisti, že máme správné množtsví zátěže, měli bychom výstroj uzpůsobit tak, abychom v případě nouze mohli její část odhodit či spíše předat partnerovi. Např. zátěžový opasek nebo kanistrové světlo s olověnou baterií. Kolik zátěže mám v tom případě na zátěžový opasek umístit? 

Tolik, abych „test vyplavání“ zvládnul po odejmutí opasku bez větších problémů. V případě použití mokrého či polosuchého obleku by měl být vždy použit zátěžový opasek či jeho ekvivalent, jelikož odpadá případná záloha ve formě sucháče. 

Dodatok redakcie STUBA DIVERS:
Netreba zabúdať aj na možnú stratu plutiev práve pri riešení krízovej situácie so stratou vztlaku. Trénovaný človek zvládne vykopať max. 5 kg bez plutiev. V prípade, že musíme znížiť svoju hmotnosť vo vode máme okrem odloženia prídavnej záťaže niekoľko možností. Dobrá rada, neodkladajte žiaden výstroj pokiaľ nemusíte, svetla sa v jaskyni a v noci nezbavujte nikdy ak si nie ste istý, že máte dostatočne overené záložné svetlo (kontrola pred ponorom, počas ponoru). Dýchajte z fľaše, prípadne v extrémnej situácii, ak je pod vami veľká hĺbka a vás to ťahá dole, odpustite časť plynu z fliaš, poklesne tým váha plynu (tú je potrebné poznať pri každom plánovaní ponoru ako aj váhu doplnkového výstroja vo vode). Ak je pod vami hĺbka pričom ste prišli o svoj záložný vztlak, a máte na sebe ťažký doplnkový výstroj, ktorý vás ťahá dole, musíte sa ho zbaviť.

Nie vždy viete v prípade potreby „posunúť“ svoj výstroj partnerovi, alebo ho niekde odložiť. Tu treba poznamenať, že DIR potápač kým sa ide potápať, preberie vopred všetky alternatívy riešenia možných krízových situácií, ktoré môžu počas ponoru nastať (to je dané skúsenosťami a tímom). Ak na vyriešenie nestačíme sami, máme partnera, alebo partnerov. DIR potápač sa nepotápa sám. Spoločne s partnermi plánuje ponor. Pri správnom plánovaní sa prediskutujú, v ideálnom prípade všetky krízové situácie, ktoré môžu nastať s daným vybavením a v daných podmienkach a to tak, že úplná strata vztlaku by nemala nikdy nastať a plán nás vystríha pred preťažením, či voči príliš veľkému pozitívnemu vztlaku. Taktiež v prípade nutnosti odkladať a presúvať pomocný výstroj s vybavením uvažujeme o „správnom rozložení záťaže“, prípadne jej kompenzácii pri narušení o čom hovorí článok „Trim a správne rozloženie záťaže“. O všetkých týchto úplne základných pravidlách potápania je sa možné dozvedieť v celku pri príprave na kurz GUE Fundamentals.

Text: Špalek
Foto: Frank Griga


1) DIR potápěč NEpoužívá neoprénový sucháč. Ten vyžaduje k zanoření více zátěže a s přibývající hloubkou a kompresí materiálu (plynových bublinek v něm) vztlak ztrácí. Tím dochází k přetížení a nutnosti kompenzovat dofukováním křídla. DIR oblekem je sucháč membránový či z vhodně zpracovaného crushed neoprenu, jenž si uchovává stejné vztlakové vlastnosti po celou dobu ponoru. Ze stejného důvodu se obecně nedoporučuje kombinovat ocelové dvojče s mokrým či polosuchým oblekem. Celková váha by znemožňovala vyplavání z hloubky v případě selhání křídla a „odhozená“ zátěž by chyběla pro udržení dekompresních zastávek. U některých silnějších mokráčů a polosucháčů nelze sestavit balanced rig ani v kombinaci s monoláhví, a proto v DIR své místo nemají.

2) Vhodná záloha může být v očích některých potápěčů „křídlo se dvěma dušemi“. To však nemá v systému DIR své místo. Popis důvodů by vyžadoval delší text. Zejména však potápěč, který má balanced rig takovouto zálohu vůbec nepotřebuje.